Blog

Jak jsme byli pionýry

K
Kvido Přidáno před 1 měsícem
Jak jsme byli pionýry
V této sekci článků "Vzpomínky" se většinou věnuji dávné historii z mládí. Dnes jak jsme chodili po Opavě místo povinných školních schůzek v Pionýru..
Ve dvanácti letech (v šesté třídě), jak si vzpomínám, jsem často četl Rychlé šípy. Chodil jsem do Zakladni devitilete skoly Boženy Němcové v Opavě (v té době byla uzakoněná devítiletá docházka). V této škole, na Kylešovském kopci, byli výborní učitelé. Takoví normální, nenutili nás vstupovat do Pionýra, kde se musely nosit rudé šátky. Přesto jsem se spolužákem Lošem Krakowkou (chodil o třídu výše) do tohoto kroužku přihlásili.
Inspirací pro nás byly právě ty Rchlé šípy, protože učitel (tělocvikář a češtinář) pan Vavrečka, zřejmě stejně inspirován, nás v Pionýru velmi často směroval do přírody. Po vzoru Rychlých šípů jsme kromě toho vyráběli různé kutilské předměty. A to se nám náramně líbilo.
Avšak jinak byly pionýrské schůzky velice nudné. Samé řeči o socialismu, jeho výhodách apod.
Tak se hodněkrát stávalo, že jsme do Pionýra, já a Krakowka, nešli a měli svůj tajný program. Časté cesty místo Pionýra vedly na Šibeňák, který byl u silnice do Hradce na Moravě. Tam byla džungle cestiček v křoví, kde se hrálo bezvadně na schovávanou. Po návratu se nás většinou nikdo neptal, kde jsme byli, takže se na naši absenci v Pionýru zapomnělo. Leoš Krakowka, doktor přírodních věd (RNDr.) už bohužel není mezi námi, a tak mně zbyly jen ty vzpomínky, či poslech audioknihy Rychlé šípy.
Vícha Květoslav
Foto titl.: Naposlech.cz
Kvido březen 20 2021 204 0 komentářů

0 komentářů

Zanechat komentář

H
  • Žádné komentáře nebyly zveřejněny.