Násilná kolektivizace postižených dětí. Rodiče jsou v roli sedláka, který nechce do JZD

Dobré věci se prosadí samy, navzdory čemukoliv. Proto nechápu, proč musí být odlišné děti násilně a nedobrovolně začleněny do kolektivu běžné populace. Násilná kolektivizace odlišných dětí je tu. Strašák má jméno inkluze.
Dobré věci se prosadí samy, navzdory čemukoliv. Proto nechápu, proč musí být odlišné děti násilně a nedobrovolně začleněny do kolektivu běžné populace. Násilná kolektivizace odlišných dětí je tu. Strašák má jméno inkluze.

Pokud jste rodič postiženého dítěte, můžete si vybrat, zda bude chodit do normální školy jako takzvaný integrovaný žák nebo zda váš potomek potřebuje speciální školství. Nově se má systém změnit. Podle státu všechny postižené děti patří do běžných tříd. Pokud s tím nesouhlasíte, sociálka se může stát bičem na rodiče, kteří nesouhlasí s inkluzí.

Takže na rovinu. Rodiče postižených jsou v roli sedláka, který nechce do JZD. Z historie dávno víme, že komunismus nechceme, že nedává lidem právo volby.

Bohužel v současnosti platí, že pokud nechcete někým naordinované dobro, že úředníci mají bič. Příliš to připomíná již zmíněný, lidmi odmítaný komunismus.

Nebo spíše platí, že dobro nemáme, konáme podle něčího, nejspíš Norského vzoru. Platí, že dobré věci se prosadí samy. Pokud by JZD bylo výhodné, vzniko by samo, zespodu. Totéž platí pro inkluzi. Pokud by byla dobrá, prosadila by se bez úřadů. Nyní přece mají rodiče volbu, speciální školství není povinné. Takzvaných integrovaných žáků je ve třídách v současnosti dost a dost. Často i pětice ve třídě.

• Připravil: Jan Pravda
  
• 
  
• Tweet
  
• !function(d,s,id){var js,fjs=d.getElementsByTagName(s)[0],p=/^http:/.test(d.location)?'http':'https';if(!d.getElementById(id)){js=d.createElement(s);js.id=id;js.src=p+'://platform.twitter.com/widgets.js';fjs.parentNode.insertBefore(js,fjs);}}(document, 'script', 'twitter-wjs');