Ach ne! Kde je JavaScript?
Váš webový prohlížeč nemá povolen JavaScript nebo nepodporuje JavaScript. Pro správné zobrazení tohoto webu nebo pro upgrade na webový prohlížeč, který podporuje JavaScript, povolte JavaScript ve webovém prohlížeči.

Blog

Cose děje v Afghánistánu?

F
Frybord Přidáno před 1 měsícem
Cose děje v Afghánistánu? Afghánistán, plným názvem Islámský emirát Afghánistán je ryze muslimský stát, takže se nedivme, že bývalý SSSR a USA se poučili, bohužel,  válkami, a dali od něj ruce pryč.
Muslimové mají totiž své specifické morální (cirkevní) zásady, a tak je snimi těžké pořízení. Sovětská invaze do Afghánistánu proběhla 25. prosince 1979.[11][12] Tím byl zahájen konflikt mezi sovětskými jednotkami, které do Afghánistánu přišly na pozvání afghánské komunistické vlády, a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžahedinů. Rusové si tu vylámali zuby, ukončili válku v únoru 1989 a, lze říctt, s ostudou opustili Afghánistán.

I když v únoru 1989 vznikla v Afghánistánu prozatímní exilová vláda. V tomto státě hodně politických uskupení chtělo regionální autonomii. Proti tehdejší vládě vystupovali náčelníci ozbrojených osvobozeneckých oddílů bojujících většinou na vlastní pěst. To by prvopočátek rozbrojů. Do roku 1993 se rozpoutala válka mezi frakcemi mudžáhedinů. Během válek v 90. letech zahynulo více než 400 000 afghánských civilistů.

Dlohodobou nestabilitu v zemi využilo původně sociální hnutí Tálibán, které vládlo v Afghánistánu od poloviny devadesátých let 20. století do října roku 2001. Členové Tálibánu se do Afghánistánu začali vracet z Pákistánu v roce 1994 ve snaze docílit toho, aby všechny znepřátelené strany v Afghánistánu složily zbraně a současně ve snaze zavést v zemi klid a pořádek. Od roku 1994 docházelo k vzestupu moci Tálibánu. V čele hnutí stál samozvaný náboženský vůdce mulla Muhammad Umar, který zemi přejmenoval na Islámský emirát Afghánistán a zavedl v ní tvrdý zpátečnický režim v nejpřísnějším duchu prvotního islámu.

Vůdce Umar nikdy neusiloval o tzv. „islámskou revoluci“ a její průnik do jiných zemí světa. Do té doby, než Spojené státy začaly Afghánistán letecky bombardovat, nikdy nevyhlašoval svatou válku západnímu světu. Neštěstí pro Afghánistánu prozatímní exilová vláda. V tomto státě hodně politických uskupení chtělo regionální autonomii. Proti tehdejší vládě vystupovali náčelníci  přišlo v závěru devadesátých let 20. století, kdy Usáma bin Ládin, vůdce teroristické organizace Al-Káida spojil Umarovu vládu na radikální islámská hnutí po celém světě. Ládin vnutil Umarovi bojovnou rétoriku proti Západu. Závislost na Ládinově islámské teroristické organizaci se stala pro celý Afghánistán osudnou poté, co teroristé organizace Al-Káida provedli 11. 9. 2001 letecký útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a zčásti na budovu Pentagonu ve Washingtonu.

Válka proti Afghánistánu byla zahájena sérií leteckých útoků, které provedly Spojené státy a Spojené království 7. října 2001 jako součást operace Trvalá svoboda /Enduring Freedom/. Šlo o spojení leteckých útoků s akcemi speciálních sil a na ně navazujících útoků vnitřních opozičních sil Severní aliance. Severní aliance za podpory Američanů a Britů mohla 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Afghánistán byl potrestán za to, že dovolil mezinárodní organizaci Al-Káida naplánovat teroristické útoky ze svého území.

Do té doby, než Spojené státy začaly Afghánistán letecky bombardovat, nikdy nevyhlašoval tento islámský emirát svatou válku západnímu světu. Koncem devadesátých let 20. století napojil Usáma bin Ládin, vůdce teroristické organizace Al-Káida, Umarovu vládu na radikální islámská hnutí po celém světě. Ládin vnutil Umarovi bojovnou rétoriku proti Západu. Závislost na Ládinově islámské teroristické organizaci se stala pro celý Afghánistán osudnou poté, co teroristé organizace Al-Káida provedli 11. 9. 2001 letecký útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a zčásti na budovu Pentagonu ve Washingtonu.


Přišla odplata, druhá válka

Další válka proti Afghánistánu byla zahájena sérií leteckých útoků, které provedly Spojené státy a Spojené království 7. října 2001 jako součást operace Trvalá svoboda /Enduring Freedom/. Šlo o spojení leteckých útoků s akcemi speciálních sil a na ně navazujících útoků vnitřních opozičních sil Severní aliance. Severní aliance za podpory Američanů a Britů mohla 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Afghánistán byl potrestán za to, že dovolil mezinárodní organizaci Al-Káida naplánovat teroristické útoky ze svého území.

Američané zvolili cestu síly ve snaze rychle zničit teroristickou organizaci a současně potrestat hostitelský stát. Tato strategie přinesla rychlé vojenské vítězství, vedla ke svržení Tálibánu, ale nevyřešila vnitřní problémy země. Boje pokračovaly v Afghánistánu až do letošního roku 2021, kdy v květnu vojska USA z území tohoto státu odešli. Nepomohlo předtím navyšování vojenských sil za vlády prezidenta Obamy. Jinou strategii zvolil americký prezident Donald Trump.požádal Pákistán o pomoc při mírových jednáních s hnutím Tálibán. Trump chtěl ukončit již 17 let trvající válku mezi afghánskou armádou a bojovníky hnutí Tálibán, kteří se snaží vypudit ze země mezinárodní jednotky a zavést verzi přísného výkladu islámského práva. Tato situce přes odchod USA, Francie, Německa, Spojeného království i České republiky prakticky do těcto dnů pokračuj.

Talibán zvítězil?


Ne tak úplmě! Některé "chytré osobnost" v ČR tvrdí, že Talibán překvapivě, rychle, obsadil Afghánistán. Je to blbost! Vládní vojska se špatnou morálkou předávaly radikálním bojovníkům Talibánu územi bez boje. Proto došlo k tak zásadnímu a bleskovému dobytí území této země. Včera 15.07.2021 obsadili radikálové Talibánu nejen Kábul, ale zároveň také prezidentský palác. Prezident dva dny předtím uprchl mimo území Afghánistánu, do Tadžigistánu. Doposud panuje v zemi chaos. Talibánci odmítají ustavit prozatimní vládu. Nikdo neví, co bude dál.

Vzhledem k uvedeným souvislostem bych chtěl zdůraznit, že Afghánistán je nezvratně muslimský stát. Proto prezident Trump v loňském roce řekl, že tohle je třeba mít na paměti "odejdeme z této země". To je klíčový aspekt celého problému. Nebyla to podle mě žádná zbabělost, ale historické rozumné posuzování situace. Přistoupil na to i nástupce Trumpa Bieden.

Muslimové v této zemi se musí rozhodnout (Talibán, který aktuálně ovládl celou zem) a opozice se musí rozhodnout sami, jakou cestou nyní půjdou... Zvenčí je dirigovat a doporučovat jim návod, co mají dělat, a za čí pomoci, to by byla cesta zpátky v řešení Afghánistánu.

A co Češi?
Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11.500, někteří z nich opakovaně. Podle údajů ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun.

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/687563/my-letime-s-vami-640-zoufalych-afghancu-odletlo-v-americkem-specialu-pro-150-lidi.html

 


Frybord srpen 16 2021 418

O autorovi Frybord

Já jsem Administrátor těchto webových stránekPřihlásil jsem se na tuto stránku dne 03/07/2021. a v současné době žiji v Praha

2 komentáře

Zanechat komentář

G
  • A
    zrzek
    S autorem lze souhlasit. Ale náboženství Talibanu? To je další věc, vč. přístupu ke křesťanům.
    Odpovědět - srpen 16 2021 23:27:36
    • K
      Kvido
      Díky za přehled i Tvé názory.
      Odpovědět - srpen 18 2021 00:57:27

      Autoři

      Přihlášení

      Ještě nejste členem? Klikněte zde a zaregistrujte se.
      Zapomenuté heslo?

      Nejnovější soubory ke stažení

      Tip 2

      IQ park Pardubice

      IQ park Partdubice