Mašínové byli odbojáři, ale...

Víte, co je na hrdinech Mašinů divné? Komunisté za totality o nich nemluvili. V jejich rodné vesnici jim nemohou přijit na jméno, jejich otec, generál Josef Mašín, je ale skutečným hrdinou.


Prostě, blbému napověz, případně ho kopni!
Byli skutečnými odbojáři, to ano! Byli také odvážní, ale za jakou cenu? Ztěží by někde v civilizovaném státě vyznamenali člověka za to, že podřízl svazaného policajta v uniformě. Protože takový čin je podle všech norem zločinem!

Případ bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Někteří lidé je označují za vrahy. Jiní na jejich podporu sepisují petice a požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, o což se pravidelně snažili svými návrhy například někteří členové českého Senátu.

Přesto se u nás uvažovalo o vyznamenání bratří Mašinů k výročí 28. října. Nakonec k tomu, díky prezidentovi Pavlovi, nedošlo. Byl by to opravdu kardinální přešlap!!

Neni divu že komunistický režim o Mašinech moc nemluvil ani nepsal. Každý úťek na Západ byl tehdy zázrak, v případě Mašinů rovněž. S tím jistě souhlasí většina občanů. Přesto podle dosavadních průzkumů považuje Mašiny za hrdiny jen malá část občanů. V roce 1921 to bylo pouhých 15 procent. Takže velká většina by s vyznamenáním nesouhlasila. Už proto, že bratři Mašinové svým činem naši společnost rozdělují, správně nedostali vyznamenání. Vyznamenání by měli dostávat lidé, kteří společnost v níž žijí spojují.

O odbojové činnosti bratrů Josefa a Ctirada Mašínových nemluvil žádný český premiér a velmi rezervovaní byli i exprezident Václav Havel a také exprezident Václav Klaus. Nicméně v roce 2008 byli bratří Mašinové im memoriam vyznamenáni plaketou od předsedy vlády Mirka Topolánka (ODS) a v roce 2011 vyznamenáním Zlaté lípy od ministra Alexandra Vondry (ODS).

Příběh bratří Mašínů patří mezi nejrozporuplnější a zároveň nejsilnější příběhy studené války. Pětičlenná odbojová skupina složená ze Ctirada a Josefa Mašínů, Milana Paumera, Zbyňka Janaty a Václava Švédy začala psát svůj příběh v roce 1951. Mladé muže spojovala jedna zásadní věc –⁠ nenávist ke komunistickému režimu. Rozhodli se proto bojovat a „prostřílet” se na Západ. Během své cesty za svobodou ale byli častokrát nemilosrdní a zanechali za sebou šest obětí. Z toho důvodu je spekulováno o tom, zda jsou spíše vrazi, či hrdinové.

Pozn.redakce:
Pokládam za důležité doplnit navazujicí informace.
Otec bratrů Mašínů, generál Josef Mašín (školený voják, který prošel legiemi a výcvikem na dělostřeleckého důstojníka) byl hrdina 2. odboje. Prováděl bombové útoky, respektive sabotáže (celkem provedli asi 1500 až 2000 bombových útoků). Organizoval a prováděl vše se svým švagrem a Ctiborem Novákem.

Reprofoto: čt24